Charakteristika předmětu ZSV

Obsahové vymezení předmětu:

Předmět Základy společenských věd využívá společenskovědní poznatky získané v základním vzdělávání, rozvíjí je a učí žáky zpracovávat je v širším myšlenkovém systému. Součástí jsou i zcela nové obsahové prvky, jejichž pochopení je podmíněné rozvinutější myšlenkovou činností a praktickou zkušeností žáka gymnázia. Žáci se učí kriticky reflektovat společenskou skutečnost, posuzovat různé přístupy k řešení problémů každodenní praxe a aplikovat poznatky do současnosti. Rozvíjeny jsou důležité myšlenkové operace, praktické dovednosti a vědomí vlastní identity žáka. Oblast přispívá k uchování kontinuity tradičních hodnot naší civilizace a k občanskému vzdělávání mládeže. Posiluje respekt k základním principům demokracie a připravuje žáky na odpovědný občanský život v demokratické společnosti v souladu s principy udržitelného rozvoje. Podporuje vědomí neopakovatelnosti a jedinečnosti života, významu lidské důstojnosti a úcty k výtvorům lidského ducha minulých generací i současnosti.

Součástí systému všeobecného vzdělávání žáka a jeho přípravy na  další vzdělávání  a vstup do profesních vztahů je obor Člověk a svět práce, který byl do předmětu zařazen.  Má uvést žáka do plnohodnotného profesního a ekonomického občanského života, snaží se žáka teoreticky i prakticky připravit na situace, se kterými se v profesním životě běžně setká. Ve svém budoucím profesním životě se žák neobejde bez základních znalostí tržní ekonomiky, světa financí, hospodářských struktur státu i Evropské unie a vlivu globalizace světového trhu ani bez znalostí světové ekonomiky. Potřebuje znát nejen své pracovní povinnosti, ale i svá práva. Učí se hodnotit své pracovní schopnosti a vybírat a budovat svou profesní kariéru s ohledem na konkurenci a požadavky evropského trhu práce. Stále se vyvíjející legislativa a vztahy na ekonomickém trhu i na trhu práce od něj vyžadují, aby dokázal teoretické znalosti vždy aplikovat na aktuální situaci v ekonomice, aby nepodléhal povrchnímu úsudku, ale byl schopen aktuální situaci správně analyzovat a reagovat na ni. Proto klade tato vzdělávací oblast velký důraz na praktickou aplikaci získaných dovedností, jež žák získá řešením   modelových situací a prací s autentickými materiály, se kterými se běžně setká v médiích. To předpokládá dovednost používat moderní informační technologie, bez nichž se v současném světě práce neobejde. Protože je v této oblasti kontakt s realitou velmi významný, mohou být součástí vzdělávání ve světě práce i besedy s přizvanými odborníky. Vzdělávání v oblasti Člověk a svět práce klade velký důraz na mezipředmětové vztahy a využívá dosavadní získané vědomosti a dovednosti žáků z jiných oblastí.

Zařazení oblasti Člověk a zdraví do vzdělávání umožňuje prohloubit vztah žáků ke zdraví, posílit rozumové a citové vazby k dané problematice a rozvinout praktické dovednosti, které určují zdravý životní styl a kvalitu budoucího života v dospělosti. Zařazení této vzdělávací oblasti vychází i z předpokladu, že dobře připravení a motivovaní absolventi gymnázií mohou později výrazně ovlivňovat životní a pracovní postoje ke zdraví v celé společnosti.

Vzdělávací oblast Člověk a zdraví navazuje ve svých výstupech i obsahu na stejnojmennou vzdělávací oblast pro základní vzdělávání. Jestliže se základní vzdělávání zaměřovalo především na utváření vztahu ke zdraví a na poznávání preventivní ochrany vlastního zdraví a bezpečí, vzdělávání na gymnáziu směřuje důsledněji k získání schopnosti aktivně podporovat a chránit zdraví v rámci širší komunity. Znamená to, že absolvent gymnázia by měl být připraven sledovat, hodnotit a v daných možnostech řešit situace související se zdravím a bezpečností i v rámci své budoucí rodiny, pracoviště, obce atd.

Významnou roli při tom hraje větší schopnost žáků získávat informace, analyzovat jejich obsah, ověřovat (uplatňovat) poznané v praktických činnostech, diskutovat o vzniklých problémech, o jejich prožívání, o vlivu konkrétních postupů řešení na zdraví atd. Realizace této vzdělávací oblasti tak (v porovnání se základním vzděláváním) daleko více staví na samostatnosti žáků, na jejich aktivním přístupu k dané problematice, na osobních

zkušenostech a názorech, ale i na uvědomělejším utváření vztahů k jiným osobám i okolnímu prostředí, na větší zodpovědnosti za bezpečnost a zdraví, na organizačních schopnostech atd.

Výchova ke zdraví má ve vzdělávání především praktický a aplikační charakter. V návaznosti na přírodovědné a společenskovědní vzdělávání a s využitím specifických informací o zdraví směřuje především k hlubšímu poznávání rizikového a nerizikového chování (v partnerských vztazích, rodičovských rolích, ve styku s návykovými látkami a jinými škodlivinami, při ohrožení bezpečí atd.) a k osvojování praktických postupů vhodných pro všestrannou aktivní podporu osobního, ale i komunitního a globálního zdraví

(v běžném životě i při mimořádných událostech).

Časové vymezení předmětu

Vyučovací předmět má následující časovou dotaci:

1. ročník    -   2 hodiny

2. ročník    -   1 hodina

3. ročník    -   2 hodiny

4. ročník    -   2 hodiny

 

Základech společenských věd si žák osvojuje základní obsah, vnitřní členění a terminologii těchto okruhů společenských věd:

 

  1. ročník:

Člověk jako jedinec – podstata lidské psychiky, osobnost člověka, psychologie v každodenním životě

Člověk ve společnosti – společenská podstata člověka, sociální struktura společnosti, sociální fenomény a procesy

Zdravý způsob života a péče o zdraví – vliv životních a pracovních podmínek a životního stylu na zdraví v rodině, škole, obci, psychohygiena

Vztahy mezi lidmi a formy soužití – vztahy v rodině, mezigenerační soužití, partnerské vztahy, rizika spojená s volbou životního partnera, krizové situace v rodině, rozvoj sociálních dovedností pro život s druhými lidmi, modely sociálního chování v intimních vztazích

Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence – zátěžové situace, stres a způsoby jeho zvládání, důsledky stresu v oblasti fyzického, duševního a sociálního zdraví, sexuálně motivovaná kriminalita, skryté formy a stupně individuálního  násilí a zneužívání, autodestruktivní závislosti a kriminalita související s těmito jevy, výroba, držení a zprostředkování nelehal. Návyk. Látek, sociální dovednosti potřebné při řešení problémů v nečekaných, složitých a krizových situacích

 

  1. ročník:

Občan ve státě – stát, demokracie, lidská práva, ideologie

Občan  a právo – právo a spravedlnost, právo v každodenním životě, orgány právní ochrany

Pracovně-právní vztahy – pracovní právo, bezpečnost práce

Vztahy mezi lidmi a formy soužití – partnerské vztahy, manželství, rodičovství, neúplná rodina, náhradní rodinná péče a její formy, ústavní péče

 

  1. ročník:

Úvod do filozofie a religionistiky – podstata filozofie, filozofie v dějinách, víra v lidském životě

 

  1. ročník:

Mezinárodní vztahy  - evropská integrace, mezinárodní spolupráce, proces globalizace

Tržní ekonomika – základní ekonomické pojmy, ekonomické subjekty, marketing

Národní hospodářství a úloha státu v ekonomice – fiskální politika, monetární politika ČNB, sociální politika

Finance – peníze, hospodaření domácnosti, finanční produkty, bankovní soustava

Výchovné a vzdělávací strategie

Kompetence k učení:
Učitel:
• zadáváním vhodných úloh a přípravou dostatečného množství různých zdrojů dat motivuje žáky k posuzování a vyhodnocování pravdivosti a důležitosti získaných informací, ke kritickému srovnávání informací minimálně ze dvou nezávislých zdrojů
• pravidelným zadáváním úloh, referátů, krátkodobých osobních projektů, skupinových projektů a mluvních cvičení vytváří v žácích žádoucí studijní návyky

Kompetence k řešení problémů:
Učitel:
• předkládáním problémových situací z každodenní praxe, t novinových článků, aktuálního společenského dění vede žáka k analyzování, vyvozování závěrů, k obhajobě vlastních názorů
• pomocí anket, dotazníkových průzkumů, diskuzí vytváří pro žáky dostatečný prostor ke zjišťování pravdivosti vyslovovaných hypotéz a teorií
• prostřednictvím dramatizací, hraní rolí, skupinové práce či diskuzí vytváří příležitosti k tomu, aby žáci promýšleli různé životní scénáře k určité modelové situaci, k jednotlivým scénářům uváděli samostatně nebo ve skupinách argumenty pro a proti jejich přijetí

Kompetence komunikativní:
Učitel:
• skrz cílené systematické vedení žáků k slovním projevům vytváří prostor k vyjádření a interpretaci vlastních myšlenek
• navozuje problémové situace (skupinová práce, práce ve dvojicích), při nichž žák ve spolupráci s ostatními vyhledává potřebné informace, třídí je a zpracovává
• vhodnými příklady a úkoly učí žáky klást jasné a srozumitelné dotazy, uvádět argumenty a protiargumenty, vyjednávat při řešení problémových nebo konfliktních situací