Mnozí dospělí, a zejména děti si neumí představit Vánoce bez krásného světla prskavek. Jaký je tedy jejich princip? Chemie Vám na tuto otázku dokáže odpovědět.

Směs, ze které se prskavky vyrábějí, obsahuje 4 hlavní složky: palivo, obvykle jemně mleté dřevěné uhlí, oxidovadlo (dusičnan draselný – KNO₃, barnatý – Ba(NO₃)₂, příp. strontnatý – Sr(NO₃)₂), hliníkové nebo železné piliny a také pojivo, např. škrob, jehož úkolem je všechno držet pohromadě. Když prskavku zapálíte, prudkou chemickou reakcí paliva s oxidovadlem vzniká extrémně vysoká teplota okolo 1000 až 1100 °C, a uvolňuje se kyslík. Kovové piliny se rozžhaví do běla a reagují na nosném drátě s kyslíkem za vzniku oxidu železitého a hlinitého. Současně však od drátu odlétávají a s jiskřením se slučují se vzdušným kyslíkem. Vypadají jako miniaturní rachejtle prskající všude kolem… Dusičnan barnatý barví plamen jemně do zelena, dusičnan strontnatý do červena. Škrob je rovněž při hoření prskavky spalován na oxid uhličitý a vodní páru.

I když se vánoční prskavky zdají celkem neškodné, jsou příčinou většiny zranění způsobených zábavnou pyrotechnikou. Nejčastěji nastává popálení v případech, kdy rodiče podávají zapálené prskavky svým malým dětem, u kterých hrozí také nebezpečí otravy jedovatým dusičnanem barnatým při olizování.

Kamil Březina