Sedmihorky - den první a druhý
31. 5. 2022 | Mgr. Romana Parkmanová
Ahoj všichni,
zdravíme Vás ze Sedmihorek. Po úspěšném absolvování cesty vlakem do Českého ráje jsme se ubytovali a zahájili náš týdenní program. Začali jsme sestavením ekokodexu a určením trestů za jeho porušování. Poté jsme se vypravili na kratší průzkum do skalního města. Byla to taková lehčí zkouška orientačních schopností a fyzické zdatnosti. Všichni nakonec uspěli, i když o některé jsme se začali pomalu strachovat, zda stihnou večeři. Den jsme zakončili referáty o lázních Sedmihorkách, známých osobnostech, které zde v minulosti pobývaly, Damián s Luciánem nás seznámili se zámkem Hrubá Skála, Kuba nám představil vyhlídky a Matěj předvedl herecký výkon v dramatu "Symbolický hřbitov horolezců".
Den druhý: Dnešní den jsme započali NS Hruboskalsko. Myší dírou jsme se protáhli na Hrubou Skálu, odkud jsme pokračovali na vyhlídky: "Vyhlídka na Kapelu", "U Lvíčka" a "Janovu vyhlídku". Do kempu jsme se vraceli skalním městem, kde jsme se mohli kochat skalními útvary Sfingou, Čertovou rukou nebo Majákem. V písku pod Čertovou rukou jsme dokonce pozorovali, jak mravkolev chytá do připravené pasti mravence. Po obědě jsme vyrazili k Sedmihorským pramenům zkoumat jejich složení, účinek a také živočichy, kteří v nich mohou žít. Večer nás čeká akce "Sovy".
Den druhý očima Adély:
Dnešek jsme začali snídaní v 8.30, kde byla míchaná vajíčka. Po snídani bylo volno, kdy jsem stihla vymyslet šifru dne a získat tak bod pro naši chatku. Jako výlet dnes byla další túra a to přes Lázně Sedmihorky a pak na hrad Hrubá Skála. Jelikož jsme už včera ušli tolik kilometrů, bylo tohle lezení nahoru a dolu po skalách o to náročnější. Opět jsme se rozdělili na dvě skupiny a opět jsme trochu zabloudili, ale to jsme se dozvěděli až po tom co jsme přišli, takže by se dalo říct, že jsme si jen o trochu prodloužili cestu. Na oběd jsme dorazili asi o čtvrt hodiny později. Po hodně krátkém volnu, jsme vyrazili opět do lesa, tentokrát ovšem s paní průvodkyní.
Čekala nás procházka po pramenové stezce. Nejlepší část byla, když jsme zkoušeli vylovit a poznat nějaké larvy žijící na dně pramene. Dále nás čekaly referáty a potom zasloužená večeře. Večer jsme si stihli ještě trochu zasportovat a pak, už jsme vyrazili na poslední část programu, kterým bylo poslouchání sov v lese. Opět jsme tam šli s paní průvodkyní a jako první jsme si řekli něco o sovách, které tady žijí. Těmi jsou puštík a výr velký. Potom jsme vybrali ty, kterým šlo nejlépe napodobovat jejich houkání a šli jsme do lesa. Sovy jsme nakonec neslyšeli, ale ta cesta potmě v dešti byl zážitek sám o sobě. Vrátili jsme se později, takže večerka se nám trošku prodloužila.