Blíže ke hvězdám...

Dne 4. června se třída O4 vydala na výlet do Prahy. Na exkurzi s námi vyrazilo i osm studentů z kvinty. Jako dozor s námi jela paní profesorka Holubová a pan profesor Hůla.

Sraz byl  u sokolovny, kam jsme měli za úkol dorazit ještě před osmou hodinou ranní, což všichni kupodivu splnili. Jakmile přijel autobus, mohli jsme nastupovat. Když nás učitelé přepočítali, vydali jsme se vstříc Štefánikově hvězdárně.

Pan řidič nám zastavil a my jsme museli k lanovce, jež nás měla vyvézt nahoru, dojít pěšky. Cesta tam ale naštěstí nebyla dlouhá. Když jsme si všichni úspěšně koupili jízdenky, nezbývalo než nastoupit do celkem přeplněné lanovky. Vzhledem k tomu, že nám konečně vyšlo počasí, mohli jsme se kochat krásným výhledem na Prahu. Dojeli jsme nahoru, ale zbýval nám ještě nějaký čas do začátku prohlídky. Učitelé nám tedy dali na pár desítek minut rozchod, čehož někteří spolužáci využili ke koupi příjemně osvěžující zmrzliny.

Po chvilce nás přivítala paní průvodkyně a zavedla nás do projekční místnosti. Jakmile zhasla světla a zatemnily se rolety, spustil se pěkně zpracovaný dokument o sluneční soustavě. Po skončení dokumentu nás paní průvodkyně dovedla do kopule, kde jsme měli možnost pozorovat Slunce. Dříve jsme ale dostali instrukce, kterým dalekohledem smíme Slunce pozorovat a kterým ne (naštěstí se nikdo nespletl). Většina z nás se stačila podívat, než přišel mrak, který Slunce docela zakryl. Když padlo několik dotazů, na které se nám dostalo zajímavých odpovědí, byl čas prohlédnout si expozici. Astronomická výstava, jejíž součástí byla řada interaktivních exponátů s astronomickými údaji, se nám líbila. Později jsme narazili na exponát, který se především nám děvčatům moc nezamlouval – váha s tabulí, která ukazovala, kolik kilogramů bychom vážili na planetách sluneční soustavy, VČETNĚ ZEMĚ!!! Ale stejně si ho většina spolužaček ze zvědavosti vyzkoušela. Vše jsme měli vyzkoušené a prohlédnuté, opustili jsme tedy Štefánikovu hvězdárnu a tentokrát se pěšky vydali na Petřínskou rozhlednu. Zdárně jsme došli k rozhledně, ovšem nahoru se vydali jen ti nejodvážnější (nebo ti, kteří tam ještě nebyli). Některé spíše než rozhledna zaujaly ceny v místním kiosku. Když jsme se sešli dole, následovala cesta k zrcadlovému bludišti. Dovnitř šli také jen někteří spolužáci. Potom, co jsme udělali pár fotografií, bylo na čase vrátit se pomalu k autobusu. Nastoupili jsme a čekala nás cesta zpět do Rakovníka.

Myslím, že mohu za celou naši třídu i za „kolegy“ z kvinty říct, že se nám exkurze líbila. Jsme hlavně rádi, že bylo teplo a téměř jasná obloha. 

Dagmar  Pátková (O4)