Skvělý úspěch na krajské přehlídce SOČ: Čtyři postupy do národního kola!

Úterý 28. 4. 2015. Zdánlivě úplně obyčejný den, prší, 7°C. Pro studenty C3, O7 a O8 GZWR ale tak úplně obyčejný není. Někteří se totiž mají zúčastnit krajského kola SOČ v Kladně. A tak stepují u vlakového nádraží v Rakovníku v 7.10.

Vlak, kterým společně jedeme, odjíždí v 7.22.
Je 7.22 a na peróně stojí výpravčí s červenou čepicí a zelenou plácačkou, vlak je připraven k odjezdu.
Ale ještě nejsme všichni! S napětím vyhlížíme z oken.
Chybí Jarda Froněk.
A kdo se to řítí do jiného vlaku se dvěma kytarami? Není to náš opozdilec?

Ve vlaku je vše OK. Jarda ždíme košili a budí pohoršení. Někteří cestující raději mění vagón. Ale ve vlaku je místa dost. Když přišla do vlaku půvabná průvodčí, Jarda okamžitě obléká spocenou košili.
S napětím sledujeme stav oblohy a kapky deště. Neradi bychom přišli na obhajoby promoklí a s mokrými nohavicemi. V Novém Strašecí přistupuje Doubravka Požárová.

V Kladně vystupujeme a zázrak! Zrovna neprší, a tak skoro běžíme, abychom vše stihli a aby si to svatý Petr s tím deštěm ještě nerozmyslel.

Po prezenci usedáme v aule Střední průmyslové školy stavební a Obchodní akademie. Jejich aula je moc pěkná, prostorná, reprezentativní. Škoda, že se naše škola také nemůže chlubit podobným prostorem...

Od 9.30 začínají obhajoby ve vybraných označených třídách. Každý student někde jinde a v jinou dobu. Samozřejmě i komise jsou jiné. Jako první z naší školy obhajuje Jarda. Ostatní mají ještě dost času a tak ho jdou povzbuzovat. Jarda se chová profesionálně, ví o čem mluví, porota je okouzlana.
Přišel čas na dotazy. Zazněly dvě otázky. Za prvé: "Jak dlouho se věnujete tomuto tématu?" a za druhé: "Proč jste bos?"

Celé dopoledne obhajujeme své práce a sledujeme konkurenci. Vše jsme dobře zvládli, teď na oběd a trochu si odpočinout. Vyhlášení výsledků je totiž až ve 14.00 opět v aule.

Při vyhlašování jsme pyšní sami na sebe, ale právem také na školu, která nás vyslala, abychom ji reprezentovali.
Třikrát se ozvalo "Na třetím místě se umístil student nebo studentka z Gymnázia Zikmunda Wintra" a dokonce čtyřikrát:,,První místo s postupem získává student nebo studentka z Gymnázia Zikmunda Wintra v Rakovníku."

Jelikož už jsme na cestě zpět nepotřebovali vypadat reprezetativně, začalo samozřejmě pršet. I přes nepřízeň počasí jsme běželi na nádraží. Obutí i neobutí jsme doběhli 5 minut po odjezdu vlaku. Tak jsme se vydali do nedalekého "Mekáče".
Stále prší. Paní Karolová při pohledu na Jardovy bosé, špinavé a mokré nohy neotálela a hned se s ním vsadila, že do 14 dnů bude nemocný. Občerstvení a sucho v "Mekáči" nám přišlo vhod, určitě lepší než trčet na mokrém a studeném nádraží (hlavně pro Jardu).

Při cestě zpět na nádraží jsme v dešti pořídili ještě jedno společné foto s pomocí kladenských popelnic. Vlak odjížděl v 15:43 a cesta do Rakovníka už proběhla bez nehod.
Štepán Klas ale odmítl sedět vedle Jardy, aby mu neoťapkal jeho vyleštěné černé polobotky. Do Rakovníka jsme dorazili za slabého deště, ale s úsměvem na tváři.