Celostátní přehlídka SOČ: I bez třešničky na dortu skvělý zážitek!

Po devíti dnech jsme se v pátek 19. 6. 2015 opět  setkali na vlakovém nádraží v Rakovníku. Tentokrát nás již bylo o něco méně. Přesněji řečeno jsme byli čtyři plus paní prof. Karolová a společně jsme vyrazili směr Praha Masarykovo nádraží.

S plnou výbavou jsme tam dorazili okolo dvanácté a pokračovali tramvají č. 9 ke kolejím na Jarov. Zde nastal menší zádrhel: Najít hlavní budovu, kde dostaneme klíče. Nezní to, jako nic těžkého, ale opak je pravdou. Po vyzkoušení snad všech vchodů do budov kolejí se nám to nakonec podařilo a my se mohli jít ubytovat.

V pět hodin odpoledne nás čekalo slavnostní zahájení ve Vencovského aule v areálu VŠE na Žižkově. Po proslovech všech zde přítomných významných osobností nám ještě zahrála místní kapela. Po skončení se všech cca 300 studentů přesunulo ke vchodu do menzy a čekalo se, až nám otevřou na večeři. Po jídle jsme se vrátili na kolej.

Druhý den jsme se okolo sedmé hodiny ranní vydali na tramvajovou zastávku. Netušili jsme, že takto udělali i všichni ostatní. Nicméně jsme se do tramvaje nějak napasovali. Lidé na dalších zastávkách vypadali při příjezdu naší tramvaje, tak říkajíc „praskající ve švech“, trošku vyděšeně a někteří raději čekali na další spoj. Na stanici „Husinecká“ celý dav SOČkařů vystoupil a vyrazil na snídani. Po té nás již čekalo to, proč jsme sem přijeli.

Obhajoby. Areál vysoké školy byl opravdu krásný, moderní a přednášet zde bylo velmi příjemné. Porotci byli také příjemní (alespoň u mě tomu tak bylo). Asi ve dvou třetinách obhajob jsme měli přestávku na oběd. Po skončení obhajob začaly nepovinné posterové prezentace.

Po večeři jsme se mohli vydat na tématické vycházky večerní Prahou. Měli jsme na výběr velké množství procházek, někteří z nás šli Po Švějkových stopách. Já osobně jsem šla trasu s názvem „Po stopách sametové revoluce“. Z vycházky jsme se vrátili asi okolo čtvrt na jedenáct v noci.

V neděli ráno jsme se sbalili a se vším odešli z kolejí. S odjezdem jsme to tentokrát vychytali lépe a samovolně se rozdělili na dvě skupiny: Ti, co jdou na exkurzi do vysokých škol či ústavů, a ti, co nikam nejdou. Takže tramvaje nebyli tak přeplněné a jelo se o mnoho příjemněji. Po snídani jsme tedy vyrazili na exkurze. Já se Štěpánem jsme se šli podívat na VŠCHT, kde nám bylo vysvětleno, co všechno je biotechnologie. V místním maličkém pivovaru jsme dostali ochutnávku jejich piva a od sládka přednášku o jeho výrobě.

Po návratu jsme si zašli na oběd a nedočkavě očekávali slavnostní vyhlášení. To se opět konalo ve Vencovského aule. Zde již bohužel na medailových pozicích nezaznělo ani jednou jméno studenta/studentky z našeho gymnázia, ale to nám vůbec nevadilo. Celé ty tři dny jsme si tam naplno užili a umístění na prvních třech místech by bylo pouze tou pomyslnou „třešničkou na dortu“, bez které se ale každý obejde.

Jana Vydrová (C3)

FOTOGALERIE

Celostátní přehlídka SOČ