Maruška: Bylo to BEST!

V těchto dnech začíná nový ročník Jámy lvové, korespondenční soutěže na pomezí matematiky a informatiky pořádané Českým vysokým učením technickým v Praze. Uplynulý soutěžní rok byl velmi úspěšný hned pro dva naše studenty: Viléma Gutvalda (O3) a Marii Novákovou (O2). Propočítali se totiž až na letní tábor určený nejlepším řešitelům Jámy lvové (více ZDE). Pro oficiální web soutěže Maruška sepsala své táborové dojmy, které poskytla i nám:

Letošní tábor Jáma lvová se konal v rekreačním středisku Úsvit, které je nedaleko Telče. Po příjezdu a seznámení s vedoucími se každý účastník tábora ubytoval v „Lesní chatě“ a dostal první úkoly: v „korálkovně“ podepsat svůj kelímek a vyrobit čtyři koule z papíru. Zbytek odpoledne byl věnován vzájemnému představení a seznámení formou různých her. Po večeři jsme se rozdělili do týmů (klanů) a také jsme zjistili, na co budeme používat námi podepsaný kelímek a různobarevné korálky. Pomocí korálků (každá barva korálku má jiný význam, např. červená znamená „mám tě rád“, oranžová naopak „važ svá slova“) můžeme hodnotit chování svých kamarádů.

Druhý den jsme začali rozcvičkou a po snídani jsme si procvičili mozek na přednášce o číselných soustavách. Vlastně celý tábor byl protkán zajímavými přednáškami s různorodými tématy. Dovídali jsme se postupně o pravděpodobnosti, nebeské mechanice, šifrách, evoluci, smyslech a dalších. Po obědě jsme začali hrát celotáborovou hru. Každý klan měl jednoho praotce (Čech, Čich, Čach a Čuch) a používal v řeči jen jednu samohlásku, která byla odvozena od jména praotce. Tak vznikl např. můj klan Kliksin (původně Klakson) s praotcem Čichem. Prvním úkolem jednotlivých klanů bylo postavit přístřešek, který mělvydržet silný vítr, velkou bouřku a měl být prostorný a útulný. Podle úspěšnosti ve stavbě  přístřešku si týmy vybraly své území, které bylo znázorněno na mapě. Denně jsme soutěžili v různých disciplínách a podle výsledků jsme dostávali potřebné suroviny k přežití členů klanu. Z jednotlivých soutěží vyšel vždy jeden vítězný klan, který mohl zapsat své zážitky do svitku historie hry. Vše bylo ztíženo tím, že jsme museli v řeči používat pouze naši jednu samohlásku. Večer nám vedoucí představili různé projekty, kterých jsme se mohli zúčastnit. Tak postupně vznikali noví tanečníci, odborníci přes anatomii (pitevníci), fotografové, programátoři nových her apod. Členové fotografického týmu se snažili zachytit všechny zajímavé momenty a tak nebyli u některých účastníků příliš v oblibě.

Další den jsme si zahráli na obchodníky a také hru o poklad, ve které jsme plnili pět složitých úkolů. Odměnou za všechny splněné úkoly nebylo nic menšího než diamant.

V sobotu dopoledne si týmy proti sobě zahrály beach volejbal a u některých hráčů se projevil přirozený talent pro tento sport. Po obědě jsme se přesunuli do historie a dozvěděli jsme se, jak bylo zničeno město Jámův Lvov a proč obyvatelé město opustili. Z minulosti jsme se vrátili zpět do přítomnosti a domýšleli jsme některé části historie, které nebyly známé

 V neděli jsme vyrazili na celodenní výlet, jehož cílem bylo vypátrat, jak to skutečně bylo s městem Jámův Lvov. Po cestě nás několikrát přepadly nepřátelské klany, ale všichni jsme se bez velké úhony dostali k troskám města, kde jsme poté za pomoci slaňovací techniky nalezli část starých novin. Článek odkazoval  na podvratnou skupinu jakýchsi „Wabájů“. Vyrazili jsme varovat místní obyvatelstvo do Telče, kde jsme se zašli podívat do podzemních chodeb, prohlédnout si historické náměstí a dokoupit zásoby. Večer jsme na odreagování měli lekci společenských tanců, bylo to naprosto „boží“. I těm méně tanečně zdatným to šlo nakonec velice dobře.

Vilém Gutvald z tercie (vpravo)

V pondělí jsme se připravovali na možné vojenské tažení hrou „Stratego“. Večer se dvoučlenné skupinky pod rouškou tmy vydaly na průzkum okolí. Labyrintem různých možností se mnozí dostali do blízkosti Wabájského sídla, vyslechli rozhovor o chystaném útoku, sledovali loupežníky či se jim podařilo zahlédnout draka.

V úterý se z nás stali sedláci, mlynáři, pekaři, kováři a zemědělci. Jednotliví řemeslníci si mezi sebou vyměňovali výrobky. Pronikli mezi ně i zloději, kterým kněz za projevenou lítost rozdával odpustky. Někteří z vedoucích si hráli na osud, který někomu pomáhal, druhému zase trochu znepříjemnil život.  Večer jsme se podívali na pár zajímavých pokusů s ohněm. Bohužel jsme si je kvůli bezpečnosti nemohli sami vyzkoušet.

Ve středu se konala tradiční a velice oblíbená Šifrovačka. Byli jsme na ni již připraveni z přednášky o tvorbě a luštění šifer. Na cestě jsme luštili šifry s různým stupněm obtížnosti, ale některé byly tak složité, že i přes poskytnuté nápovědy jsme je nerozlouskli. Potom jsme si odpočinuli u ohně, opekli buřty nebo chleba, zazpívali písničky a povyprávěli zážitky z cesty. Nakonec jsme šli strašně unaveni, ale spokojeni spát.

Ve čtvrtek jsme pochopili, k čemu nám budou první den vyrobené koule. Poslouží nám k dobytí Citadely Wabájů. Před začátkem výpravy jsme prošli rituálem, který nám dodal sílu a odvahu. Dlouho se nám nedařilo pevnost dobýt, protože jsme se o to snažili jednotlivě. Když se ale všechny klany spojily, Citadelu jsme dobyli. Poslední, vítěznou kouli hodil klan Kliksin.

Vrátili jsme se do tábora a všichni se věnovali svým projektům. Někteří dodělávali poslední úpravy ještě v pátek dopoledne. Odpoledne každá skupina co nejlépe prezentovala výsledky své práce ostatním kamarádům. Viděli jsme krásné taneční kreace, obdivovali jsme povedené fotografie, různé pletené a háčkované  výtvory a dokonce jsme jedli vlastními silami upečený chléb, který chutnal skvěle. Večer na diskotéce jsme vyzkoušeli i společenské tance, které jsme se naučili. A tak skončil poslední večer a příjemně unaveni jsme šli spát.

Ráno po snídani jsme si sbalili věci a vedoucí pro nás připravili stezku vzpomínek. Po dvojicích jsme vyrazili na stezku, která nám připomněla úkoly, které jsme plnili během tábora. Při tom jsme si vzpomněli na hezké a vtipné zážitky, které jsme v průběhu tábora prožili.

Vyměnili jsme si maily, telefonní čísla, vzali korálky a se všemi jsme se rozloučili skupinovým objetím. Skončil 6. ročník Jámy lvové a myslím, že za všechny mohu říci, že letošní tábor byl super. Chtěla bych poděkovat vedoucím a všem, co tábor pořádají a připravují program. Bylo to BEST!

Maruška Nováková, účastnice tábora

Zdroj fotografií: https://plus.google.com/+JamalvovaCz/photos