Nasedat na kůně a mačkat, mačkat…

26. 9. 2016 | Mgr. Kateřina Kozlerová, Mgr. Jana Suková, Mgr. Hedvika Kindlová

u9dewg0olb_____0m7mjp8zux-dsc-0061



Roztomilá čeština pracovnice solného dolu Salzbergwerk Berchtesgaden v překladu znamenala, že si máme nasednout obkročmo na lavice turistického minivláčku a stěsnat se k sobě. V černých kombinézách jsme se na tomto komickém vozítku odkodrcali do útrob hor, ve kterých se stále ještě ve velkém těží „bílé zlato.“ Byla to rozhodně jedna z nejzajímavějších částí zájezdu. Ale vezměme to popořádku. 

Dva dny strávené v Salzburgu, Berchtesgadenu a v okolí jezera Königsee se vydařily díky počasí i díky programu.

První den jsme věnovali prohlídce Salzburgu – rezidenčnímu městu salzburských arcibiskupů. Budeme si pamatovat, kde se narodil a ve kterém dalším domě žil W. A. Mozart, že místem, kde je dobré začít s prohlídkou města, je zámeček Mirabell s překrásnými zahradami, že i v Salzburgu mají most pro zamilované, kde čas od času musejí technické služby ucvakat obrovskou tíhu stovek visacích zámků. Město jako na dlani jsme si prohlédli z pevnosti Die Festung Hohensalzburg. Na návštěvníky z Čech jsou tu už zvyklí, audioprůvodce v češtině tu není žádný problém.  Mimo plán jsme ještě stihli zajet do hangáru č. 7 na salzburském letišti. Do originální  budovy se podařilo umístit vzácnou sbírku leteckých strojů, patřících společnosti Red Bull, resp. její letecké odnoži Flying Bulls. Následovala občerstvovací pauza a povinný nákup mozartových koulí pro rodiče, přátele a známé.

Druhý den jsme se přesunuli jen malý kousek vedle - do Německa. V plánu byl Obersalzberg – prominentní sídlo představitelů nacistického režimu. Odtud nás z parkoviště vyvezly místní autobusy (jiné tam nesmí) k výtahu, který vede na Kehlsteinhaus – Hitlerovo Orlí hnízdo. Komu se ještě pořád pletou pojmy Obersalzberg  - Berchtesgaden – Kehlstein a Orlí hnízdo, podívá se na video a bude mít jasno...

Výlet jsme završili již v úvodu zmíněnou prohlídkou solných dolů. Jízda na klouzačkách, plavba lodí po podzemním jezírku, světelné projekce a také český výklad  způsobily, že nám těch 90 minut v podzemí uteklo velmi rychle. Mimochodem – prohlídka vede také pod hranicí Německa s Rakouskem. Čas se nachýlil k poslednímu bodu programu – jízdě po jezeře Königsee k poutnímu kostelíku St. Bartholomä a zpět. Klidná a čistá hladina jezera obklopená zalesněnými kopci působila jako balzám na všechny znavené cestovatele…viděli jsme hezký kousek světa.

                 Za všechny účastníky

      Jana Suková, Kateřina Kozlerová, Hedvika Kindlová