Sekunda na Neviditelné výstavě

V pátek 15. listopadu jsme se vydali na výlet do Prahy na Neviditelnou výstavu. Odjeli jsme autobusy v 8.10 a 8.30, následně jsme se přesunuli na Karlovo náměstí. Po příchodu na výstavu jsme si mohli vyzkoušet pomůcky pro nevidomé lidi. Potom jsme se rozdělili na 4 skupiny a vešli do úplné tmy s nevidomým průvodcem. Vše jsme poznávali pouze podle hmatu nebo sluchu. Mohli jsme si vyzkoušet přejít most přes potok nebo zaplatit v baru se správnými mincemi. Když se po hodině otevřely poslední dveře a my uviděli světlo, museli jsme se chvilku rozkoukávat. Kolem 12. hodiny jsme se přesunuli na Zličín a mohli se najíst nebo si něco koupit. Celý výlet jsme si užili a poznali jsme svět z jiného pohledu. (Dan Burda)

Místnosti, kterými jsme prošli, byly např. kuchyně, kde jsme se dozvěděli, že pro nevidomé lidi existuje kuchyňská váha, na které když něco vážíš, tak ti řekne, kolik jsi toho navážil. Na konci jsme došli až do bufetu, kde jsme si mohli koupit něco k pití nebo jídlu. Samozřejmě poslepu. Pan průvodce nám vysvětlil, jak po hmatu rozlišit mince. Výstava byla celkově moc pěkná. (Eliška Jariasová)

Pátek se mi moc líbil, protože jsem vyzkoušel něco nového. Bylo to hodně zajímavé a neumím si představit být nevidomý. Nejvíce se mi líbilo, jak jsme museli hádat předmět, na který jsme sahali. Rád bych takový výlet zopakoval. (Michal Koutný)

Neviditelná výstava se mi velice líbila, i když jsem nic neviděla. Bylo velice zajímavé poznat život nevidomého člověka. I když jsem se párkrát přerazila, bylo to opravdu hezké, nedokážu si představit takhle žít každodenně. Dozvěděla jsem se i pár nových informací (třeba že není slepota jako slepota) a užila jsem si čas s kamarády. (Eliška Kostková)