Studenti čtou a píší noviny: Mé druhé já vzdálené 22 tisíc světelných let

25. 2. 2014 | Mgr. Antonín Mrvík, Jan Staněk, C4A

zpsbmt2kc4_____studenti

Téma: Energetika a budoucnost Země, mimozemské civilizace

Je velice vzrušující, až to na zádech zamrazí, procházet se nočním městem s hlavou vzhůru a přitom si pokládat až filosofické otázky ohledně života někde tam nahoře, sledování nás někým shora nebo o invazi vetřelců na planetu Zemi. A vtom se kolem vás doopravdy něco stane. Zvedne se vítr, rozsype se sklo nebo se spustí poplašný alarm opodál zaparkovaného auta. Poněkud trhlý člověk bujné fantazie a zkreslených představ si ihned řekne „Ahá, to nám jistě ti shora dávají znamení“ a začne se strachovat, což dává najevo svým ohlížením se všemi směry.

V takovýchto situacích jsme se již octli snad všichni, i já například, byť ne do takovéto míry. Můj názor je takový, že daleko za naší sluneční soustavou v té zase jiné soustavě proběhl stejný postup vzniku života na planetě z přírodního hlediska Charlese Darwina.

V jiném společenství vesmírných těles se mohou taktéž nacházet jedna nebo hned dvě modré planety se stejně hodnotným životem jako na planetě Zemi. Planety, které si také prošly obdobími dinosaurů, dob ledových, změnou režimů a podobně.

Nemyslím si, že je naše planeta jedinečná. Zajímalo by mě, zda probíhá život na planetách stejného charakteru synchronizovaně s naším, jako obraz naší Země.

Přestanu-li psát a zamyslím se, mé druhé já vzdálené 22 000 000 světelných let udělá totéž? Anebo je to tak, že mimozemská civilizace je technicky mnohem vyspělejší, stavbou lidského těla odlišná od nás a inteligenčně na vyšší úrovni?

Pokud je tomu tak, určitě by nás tito obyvatelé již dávno navštívili svými kosmickými plavidly, jak tomu bývá ve filmech. Pokud by byli natolik vyspělí, navázali by s námi kontakt a už vůbec by neměli potřebu nás „šmírovat“ z výšek. Myslím si také, že objevení nové civilizace na nové planetě by bylo ku prospěchu.

Mohli bychom obchodovat s nerostným bohatstvím, protože je všeobecně známo, že veškerá zásoba nerostů jednou prostě dojde. Jak depresivní. Mohli bychom snad i nahradit nerost jiným, energeticky hodnotnějším, jehož malé množství by pokrylo veškeré energetické zatížení celé planety Země. Nebo jen prostě šetřit těmi dosavadními zdroji na horší časy. Uzdravili bychom planetu Zemi.

 Jan Staněk, C4A
http://stredocesky.blog.idnes.cz/c/332326/Gymnazium-Zikmunda-Wintra-Rakovnik-Jan-Stanek.html