Středoškolské literární výsluní Veroniky Holečkové

Už několik let se daří studentům Gymnázia Zikmunda Wintra v Rakovníku dosahovat dobrých umístění v celostátních literárních soutěžích. A když je uvedeno „dobrých  umístění“, myslí se tím, v řeči sportovních klání, skutečně medailové pozice.

Napsat povídku na téma, které si sám vyberu, které je mému srdci blízké, o kterém tedy mohu diskutovat s nejbližšími nebo k němu mohu načíst řadu informací tak, aby byl výsledný příběh sdělný a ještě dobře napsaný, je fuška. Chce to psát a škrtat, hledat nejpřesnější výraz a nebýt zbytečně mnohomluvný. Nechat si odstup a znovu číst a znovu škrtat. Napsat příběh na jediné zadané téma, které nemusí být právě tím správným šálkem čaje, je ještě těžší. Proto považujeme za úspěch, když se studentka kvinty, Veronika Holečková, dostala mezi první dvacítku středoškoláků, kteří na literárním poli bojovali o Cenu Waltera Sernera, která se uděluje za nejlepší povídku daného roku. Letošní téma pro příběh znělo: Kouzelné i obyčejné předměty vypadají stejně.

Slavnostní odpoledne proběhlo na Novoměstské radnici na Karlově náměstí v Praze 12. prosince 2013 a úvodní slovo pronesl Michal March, prezident Festivalu spisovatelů Praha. Dvacítka soutěžících z nejrůznějších středních škol Čech a Moravy se setkala s porotci soutěže: s prozaiky Janou Šrámkovou a René Nekudou a s básníkem Radkem Malým. Všichni jsou učiteli tvůrčího psaní na Literární akademii v Praze, jejíž současný rektor, Mgr. Kaňka, objasnil i důvod pojmenování soutěže po Waltru Sernerovi. Ten  byl jedním ze zakladatelů hnutí DADA ve švýcarském Curychu, ale přitom české veřejnosti není příliš známý. Mezi významné osobnosti, které přišly setkání podpořit, patřil  i profesor FFUK Petr Hlaváček, spisovatel Novotný, působící na  Literární akademii, nebo vnuk Waltra Sernera. Ze 432 účastníků skončila Veronika Holečková na úžasném 12. místě, ačkoli věkem patřila k nejmladším a v podobné soutěži se ocitla poprvé. Zdá se, že kreativní schopnosti a brilantní zacházení s jazykem jí nechybí, proto je určitým příslibem i do budoucnosti. Toto její umístění v literární soutěži není první, získala už Zvláštní cenu  a  Cenu zámku Brandýs nad Labem v literární soutěži Macharův Brandýs. A protože má do psaní chuť, určitě to nebude cena poslední.

Povídku Veroniky Holečkové si můžete přečíst zde:
https://www.facebook.com/notes/cena-waltera-sernera/veronika-hole%C4%8Dkov%C3%A1-pravda-skryt%C3%A1-za-odrazem-l%C5%BE%C3%AD/775421609151594

Kdo byl Walter Serner?

Experimentátor a provokatér Walter Serner se narodil v zámožné židovské rodině jako Eduard Sedlmann 15. 1. 1889 v Karlových Varech. Po studiích ve Vídni uspořádal  1. výstavu Oskara Kokoschki a střídavě pobýval v Berlíně, Curychu a Varech. V Curychu od roku 1916 působil mezi umělci  v Kabaretu Voltaire, podílel se s Tristanem Tzarou na Manifestu dada a roku 1919 zde vydal své nejznámější dílo, německy psanou novelu Tygřice, která dosud nevyšla v českém překladu. W. Serner se stal vůdčí osobností ženevského okruhu dadaistů a podílel se na organizaci Světového kongresu dadaistů v roce 1920, který skončil skandálem a soudem. Protižidovské zákony z června 1936 Sernera přinutily k návratu do Čech. Ačkoli konvertoval ke křesťanství, jeho židovský původ se mu stal osudným. Protože se mu nepovedlo získat vystěhovalecký pas, byl 10. 8. 1942 transportován do Terezína a odtud na východ, kde stopy končí v litevském vyhlazovacím táboře.

Známější je sice v zahraničí, kde je ceněna jeho dadaistická báseň Poslední uvolnění, ale to neubírá na originalitě jeho textů, tvůrčí svobodě a kritické odvaze, se kterou psal. Literární akademie prostřednictvím Festivalu spisovatelů Praha se snaží o zviditelnění tohoto autora, který svým židovským původem a psaním v německém jazyce může stát po boku Franze Kafky nebo Maxe Broda. V ulici V Kolkovně 5, kde Serner bydlel, má být odhalena pamětní deska a v příštím roce by měla část Sernerova díla vyjít v českém překladu.

Text: Mgr. Lenka Hejdová
Foto: Václav Koudelka (O5)